Lake Louise Ski Trip

Tak, odkud začít? Některým by mohlo vrtat hlavou, kde jsem vlastně vzal výbavu – odpověď jednoduchá. V Outdoor Centre, které provozuje zdejší tělovýchovná fakulta (či jak to přeložit) se dá půjčit úplně všechno, na co si vzpomenete. Od kajaků, přes spacáky, kotlíky až třeba po lyžařskou kombinézu či pořádné pohorky. Takže jsem si celou výstroj včetně helmy půjčil.

Měli jsme vyrazit přesně v půl sedmé ráno, ale kvůli čekání na opozdilce se odjezd o půl hodinky odsunul. Ale to nebyl až takový problém, poněvadž před desátou už jsme stáli pod sjezdovkou a šlo se lyžovat. Cesta do hor byla veselá - například spáčům byla povinně ordinována bylinková vzpruha od jednoho z klubových sponzorů.
Velmi zajímavé bylo také v jakém složení jsme se do hor vydali. Jely 2 autobusy, celkem tedy přes 100 lidí. Většina byli místní, ale sešla se nás také pěkná řádka mezinárodních studentů. Někteří z nich (třeba ze Singapuru) stáli na lyžích poprvé v životě.

Ačkoliv dle místních “the weather is fucked this winter” – myšleno že zima je moc mírná a málo sněhu, já jsem byl s podmínkami nadmíru spokojen. Všechno byl umělý sníh, ale sjezdovka byla výborně upravená a na to moje lyžování maximálně dostačující. Jen mě mrzí, že ze 139 zdejších sjezdovek nám byl zpřístupněn jen zlomek. Jednak kvůli sněhovým podmínkám a jednak kvůli chystanému sjezdařskému world cupu. Celý resort je opravdu obrovský a určitě by stálo za to jej pořádně prozkoumat ze všech stran.

Počasí nám přálo v tom smyslu, že když jsme lyžovali, tak skoro nesněžilo a většinu času bylo jasno, takže jsme si mohli užívat nádherný výhled na protější hory.
Jen pro info dodám, že základna, odkud se teprve vyjíždělo nahoru na kopec byla ve výšce 1645m, což je tedy o kousek výš, než vrcholek Sněžky
Ubytováni jsme byli v městečku nesoucím překvapivě stejný název jako ski resort – Lake Louise, kam cesta busem trvala necelých 5 minut. Hotel (pro změnu Lake Louise Inn) poskytl potřebné zázemí včetně dostačujících kapacit pro noční program.

Po druhém dnu lyžování se jelo rovnou zpátky domů a cesta zpět byla ještě živější, než cesta do hor. Mimo jiné proto, že nám po lyžování zbyl ještě nějaký čas na návštěvu místního občerstvovacího zařízení. Například po cestě probíhala soutěž o hodnotné ceny věnované jedním ze sponzorů (Jägermeister) a pointou bylo sdělit publiku co nejotřesnější historku s produktem tohoto sponzora. Proviantu od druhého ze sponzorů (Kokanee) se už na zpáteční cestu nějakou podivnou záhadou nedostalo.

Sečteno a podtrženo: PARÁDA :-) Jel bych hned znovu, ale už mi to do odjezdu asi bohužel nevyjde.

----------------
Now playing: Jonathan Coulton - Ikea
via FoxyTunes