Sunday, September 30, 2007

Fire !!!

Venku je krásně a já sedím doma, protože se mi začínají kupit restíky a musím s tím trochu pohnout. Největším problémem posledních dní se stalo rozhodování o tom, které akce se zúčastnit a které nikoliv. Pořád se něco děje, někdo někam zve a všechno se prostě nedá (při troše zodpovědnosti) stihnout.

Ve středu jsme měli nedobrovolnou spartakiádu. V 6:30 ráno!!! se spustil fire alarm, šlo o požární cvičení. Informace, že se něco takového chystá k nám ale z interních zdrojů prosákla s předstihem, takže jsme ve snaze o záchranu vlastního života nebyli zrovna nejaktivnější. Popravdě jsem s jedním ze spolubydlících vylezl únikovým východem úplně jako poslední, právě v době, kdy jeden z organizátorů zahlásil, že už můžeme dovnitř. Druhý spolubydlící, se neobtěžoval vylézt vůbec.
Kolem jedné hodiny odpoledne se alarm spustil znovu, tentokrát už to bylo ale naostro. Všichni museli ven a ani ne za 5 minut už přijížděla hasičská auta. Přijela hned čtyři. Hasiči vyskákali v plné zbroji a vyrazili k ohnisku požáru. Celá ta šaškárna trvala asi 20 minut, načež se zjistilo, že někdo asi nezvládl vaření. Sensory jsou tady šíleně citlivé. Mně už se taky při blbém ohřívání pizzy v troubě podařil spustit, naštěstí jen alarm našeho pokoje. Je to strašný kravál, ale nic se neděje. Pokud Vás ovšem napadne otevřít k vyvětrání dveře na chodbu, tak se spustí alarm celé budovy a je to hotovo. Planý poplach a výjezd hasičů Vás přijde na $500. Vzpomínám, jak to funguje v Praze. Když se podaří spustit alarm (a že to není zrovna jednoduché), kolej bábě na vrátnici začne blikat světýlko. Vydá se tedy zkontrolovat o co jde a na místě jen suše prohlásí: "Když chcete kouřit, tak si na ten senzor příště hoďte igeliťák".

Taky jsem se upsal, že budu reprezentovat naši školu na Overseas Option Days, což je akce na které se Vás chodí vyptávat zájemci o studium v zahraničí. Mimochodem mi přijde docela drsné, že aby místní mohli vyrazit na semestr na exchange k nám a byly jim uznány předměty, které u nás na škole budou studovat, musí si zaplatit školné alespoň za 4 předměty tady. To přijde Kanaďana minimálně na $2000 a neKanaďana na dvakrát tolik. Takže vlastně platí za nás, kteří vyrážíme sem. Musím aspoň objednat nějakou českou vlajku, ať jdeme vidět:-). Na eBay jsem narazil i na opravdu tragickou nabídku, mrkněte na foto. Zato stojí jen $2.

Se sportem to není pořád to pravé, ale zrovna včera jsem si dal pěkně na frak. Hodina a půl squashe, pak pár bazénů a nakonec saunička. Potom je člověk zralý tak akorát padnout do postele. Ono to ale strašně svádí, když je to všechno hned u nosu a zadarmo. V Praze by mě taková sada vyšla minimálně na 300.

Večer slavila naše kamarádka Johanna narozeniny. Nebydlí ale na campusu, tak jsem se nabídl, že můžeme udělat rozjezd u nás. Hlavním dárkem bylo tričko, na kterém jsme vyhotovili nápisy "Všechno nejlepší" v našich národních jazycích. Naprosto unikátní devizou našeho apartmánu se ukázal býti náš nově vzniknuvší (to je ale slovní obrat) Game Room, ironicky také nazývaný Paul’s room.
Jde o pokoj našeho spolubydlícího Paula, který se ještě nenastěhoval. Jeden z Kanaďanů si vzpomněl, že má doma nevyužitý herní stůl, tak jsme neváhali a za chvíli už byl na korbě trucku a v našem apartmánu. Nejprve jsme ho dali do obýváku, ale nějak nám tam zabíral moc místa a někoho napdla spásná myšlenka – šoupnout ho k Paulovi. Bylo to celkem brutální – rozebrali jsme postel a nábytek vyházeli do storage roomu.
Myslím, že až ten chudák přijede, bude se hodně divit :-). Stůl má na jedné straně kulečník (ten se moc nedá hrát kvůli místu), ale na druhé air hockey a ještě se dá dat nahoru deska a hrát na tom takový menší pinec. No prostě bomba.
První akce, kterou jsem pořádal já a všechno dobře dopadlo.
Ještě jsem si vzpomněl, že při multikulturní diskuzi, která následovala po ochutnávačce slivovice (která s někým docela zacvičila) z jednoho Francouze vypadlo , že se u nich pálí dokonce z pampelišek (s pomocí wikipedie jsme to dali dohromady). No to musí být dobrota, taková domácí pampeliškovka.

Fáze 2 byl přesun do jednoho z klubů v downtownu. Bohužel tady někdy po jedné v noci končí veškerá veřejná doprava. Náš cab driver (Pákistánec) se klasicky tvářil jako very friendly (hajzlík jeden). Dokonce se netajil přiznat trapas, který Pákistánci udělali, když tam náš Mirek vyrazil na státní návštěvu. Pokud jste to nezaregistrovali, tak jde o to, že nějaký moula při přípravách pravděpodobně zadal do googlu „check flag“ a bylo vymalováno. Po cestě z letiště našeho PM vítaly obrovské transparenty s šachovnicovou vlajkou.
Jinak přestože cab services jsou tady šíleně regulovány a málem levnější než třeba v Praze, pořád se nevyhnete tomu, že pokud z Vás někdo čichá turisty, povozí Vás víc, než byste chtěli (naše auto dorazilo 5 minut po ostatních, kteří vyjeli až po nás).
Klub, do kterého jsme chtěli, nechtěl nás (jednomu z nás odmítl uznat ošuntělý rakouský řidičák), tak jsme šli jinam. Velmi milé bylo potkat "spolužačky" z Chile, budoucí učitelky angličtiny. Všechny jsou sice o rok starší, ale já zas o hlavu větší (a to se mi tak často nestává:-)).
Zpátky bylo sehnat auto naprosto nemožné. Ulice byly plné zoufalých lidí, kteří se nemohli dostat domů. Dnes mi říkala jedna kamarádka, že jí to nedalo a ptala se jednoho z řidičů, pročpak že se taková obrovská poptávka nesetkává s nabídkou. Rozuzlení je zajímavé a k zamyšlení. Právě probíhá islámský svátek Ramadán a při něm mají muslimové zakázáno pracovat přes noc. A protože většina řidičů pochází z těchto zemí, tak podle náboženského kalendáře tady ve velkých městech kolabuje doprava.

Na závěr jen zmínka o Australském Dollaru. Když jsem viděl 20ti cent, říkal jsem si, že je šíleně obrovský. Nechal jsem si předvést ostatní mince a musím konstatovat, že ta měna nemá opravdu žádnou logiku. $2 je menší než $1. 50ti cent je sice větší než 20ti, pro změnu ale zase větší než $1. A to by bylo asi tak vše…

Ještě něco. NEMÁM RÁD TOUSTOVÝ CHLEBA!!!

Tuesday, September 25, 2007

The Best Stats You've Ever Seen

I just got back from school. Today was first International Business Student Association event organized to meet with buddies of other exchange students and get to know each other. I came there later because of late class but it was still a lot of fun. Just when I walked in and grabbed some pizza they handed out sheet with 15 various questions. The goal was to find someone who can answer yes (each name could be used only for one answer). E.g. someone who:
  • has more than two siblings?
  • likes to eat sushi?
  • has been on exchange before?
  • has visited India?
  • has a fish?
  • likes to go to parties?
  • can speak more than 3 languages?
  • & more...
The biggest problem was to find someone who has visited India but I finally found one Fräulein from Austria who has. I completed the list but somebody already won earlier. I wish I took my camera.

But the reason why I'm posting today is the video I had on class before. I think it's really interesting, especially the way it's presented. It is about some economic figures in developing countries. I recommend to watch it entire but If you can't, take a look at least on 4'15''. It's better either to watch it in fullscreen mode or in a better player here.


Hans Rosling: Debunking third-world
myths with the best stats you've ever seen

----------------
Now playing: Hooverphonic - Ginger
via FoxyTunes

Monday, September 24, 2007

Banff & Babylon

Tááaak. Dáme zase pro změnu jednou po česky. Naposledy jsem psal, že se v pátek ráno chystám do Banffu [W] na medvědy. Tedy to jsem nenapsal, ale měl v úmyslu.

Banff
Do Banffu jsme opravdu vyrazili (tentokrát jen 4 členná výprava). Počasí ráno vypadalo hodně slibně. Tuším, že POP, což je něco jako pravděpodobnost že bude pršet (probability of precipitation), byla na ten den pod 30%. Banff je od Calgary jenom něco málo přes hodinku cesty, takže tam místní jezdí za přírodou zpravidla několikrát do roka.
Hned za Calgary se otevřel nádherný výhled na zasněžené vrcholky Rocky Mountains. Bylo krásně jasno. Scenérie podél dálnice byla typická Alberta – balíky slámy, samá kráva a sem tam nějaký koník. Tentokrát jsem jel s místními, takže bylo spoustu prostoru pro hloupé dotazy. Například mi nedalo se nezeptat, k čemu že to vlastně mají všude tolik koní (celá stáda). Hmmm, odpověď primitivní – všude kolem je spousta farem, tak aby ty krávy bylo na čem nahánět :-).

V plánu byla jen krátká, asi 4 hodinová túra. Když jsme vyrazili, začalo se docela zatahovat a byla docela zima. V půli trasy, respektive na konci začalo mírně pršet, takže nám cesta zpět šla jako po másle a celou túru jsme zvládli za 3 hod. Příroda byla krásná, ale Hoodoos, které jsme viděli (foto dole vlevo, ve spodní části fotky) se ani zdaleka nerovnají těm z Bryce Canyonu [foto]. Wildlife jsme mimo nějakých ptáků a veverek bohužel tentokrát nespatřili.

A co je nejlepší když máte vlhké oblečení, jste zmrzlí na kost a teče vám z nosu? Let’s go get some ice cream! Nejprve sem myslel, že si holky dělají srandu, ale myslely to vážně. Jako druhou variantu teda navrhly candy shop. Hmm, nakonec jsme dali obojí. V candy shopu, což je obchod plný čokolády jsem neodolal hroudě belgické čokolády plné kešu ořechů. V obchůdku byla řada a chlapík přede mnou nechal za čokoládu $40. No bříško na to měl... Zmrzlinu jsem nemohl vynechat, protože údajně prý tam mají nejlepší v Kanadě:-). Ačkoliv doteď netuším, jak si mám přeložit název příchuti, která mi byla doporučena a kterou jsem si dal (Mud Paddle), musím říct že byla opravdu výborná.
Následovalo nezbytné nakupování suvenýrů. Měli tam mimo jiné úúúžasné trička s medvědí či losí tématikou. Zaujal mě obrovský obchod plný vánočních stromů, Santa Clausů a vánočních ozdob - celoročně! Prý to lidi mají rádi.
A nakonec že se tady asi občas vzdálenost měří na autobusy - viz. foto.


Hoodoos, Gift Shop, Bear Naked, Stay back at least 3 bus lengths

Supper
Po příjezdu do Calgary jsme zašli na večeři. Ačkoliv bych si ze všeho nejraději dal svíčkovou od maminky, zkoušet se musí. Na programu byla východoindická kuchyně, což mohla být docela zajímavá zkušenost – ale bylo plno, tak snad někdy jindy. Šli jsme k Thajcům. Ne že bych měl úplně jednoduché vybírání – spousta jídel měla jen krátký název bez jakékoliv specifikace, z čeho že to vlastně je a už vůbec ne gramáž. To prý není zvykem uvádět nikde. Takže jsem si zaopičil a objednal Pad Thai. Poprvé v životě jsem to nevzdal a zdlabal celé jídlo hůlkama. Sranda to byla o to větší, protože jsem se zároveň pokoušel vysvětlit, jaká je typical Czech cuisine a jak probíhá správná zabíjačka. Mimochodem vepřové tady vůbec nefrčí. Došlo mi, že vlastně přesně nevím, z čeho všeho se dělá knedlík. Respektive vím, ale těžko v mé slovní zásobě hledat anglický ekvivalent pro kvasnice.

Babylon
Už jsem zmínil, že jsem propásl úžasnou příležitost seznámit se se členy lyžařského klubu. Naštěstí byla v záloze další událost. Seznamovací “večírek” na jedné z místních “kolejí”. Ačkoliv trochu neosobní, velmi efektivní způsob, jak dát o něčem vědět velkému počtu konkrétních lidí se stává samozřejmě internet. A jeho nový fenomén social networking (služby jako Facebook, MySpace, Bebo, Friendster...). Mimochodem je toto v USA, Kanadě a dalších zemích extrémně rozšířená záležitost a velké téma diskuzí. Na univerzitách kraluje především prvně jmenovaná. Abyste si mohli udělat představu, jak organizace takové akce může vypadat, dávám k dobru screenshot. Tak jsem si konečně vyzkoušel typickou filmovou záležitost - hlava na hlavě (doslova), nedýchatelno a tolik nových jmen, že se to naprosto nedá zapamatovat. Naštěstí byl v záloze další aprtmán, který se také úplně zaplnil.
Vše proběhlo bez jakýchkoliv trvalých následků - sklony vymýšlet různe vylomeniny mají zdejší 18 letí freshmani (jako v ČR - všichni jak utržení ze řetězu). Zrovna když jsem se ten večer vracel, byla všude na chodbách žlutá caution páska a já nevěděl, jestli vůbec můžu do pokoje. Samozřejmě to byl blbý vtípek.
Hezké je, že nás je mezinárodních studentů na UofC opravdu hodně a ze všech koutů světa. Exchange studentů je nás tady něco málo pod 200, ale celkově tady studuje kolem 2000 cizinců, takže je to opravdu pestré. Dostala mě jedna Japonečka, která na mě vyrukovala s diskuzí o Kafkovi (styděl jsem se až na zadnici a vzpomínal, jak probíhala na gymplu výroba zápisů ve čtenářském deníku). Jo, tohle už se bude těžko dohánět. Zrovna dočetla Kafkovu Metamorphosis a strašně básnila o tom, jak se chce podívat do Prahy.
Taky jsem zjistil, že těch něco málo bulharských slovíček, co jsem se naučil od spolubydlících před třemi lety už jsem taky zapomněl. To, že Skoti mluví opravdu, ale opravdu jak hotentoti snad netřeba dodávat.
Největší sranda je, že si kolikrát nerozumí ani Skoti s Iry nebo Kanaďani s Australany.
Dnes mi zrovna můj spolubydlící říkal story, jak si musel pět minut objednávat sendvič, než se konečně domluvil. A to jen proto, že v Austrálii říkají paprice capsicum a tady pepper. Aussies mají vůbec kolikrát hroznou výslovnost. Dnes jsem se ptal 4x za sebou na jedno slovo, abych vzápětí zjistil, že to mělo znamenat “people”.

Říkal jsem si že by to tu chtělo trošku oživit a vzpomněl sem si na Štěpána (spolužák z gymplu), který zrovna válčí ve Slovinsku. Tak jsem dal hledat nějakou domácí hudbu a některé kousky jsou opravdu dojemné. Sice holkám moc nerozumím, ale to je v tomto případě asi docela jedno:-).



Slovenian pop music :-)
----------------
Now playing: Doves - The Man Who Told Everything
via FoxyTunes

Thursday, September 20, 2007

I Was Withdrawn from the U.S. :-)

Our complete Waterton trip team

Hey folks, sorry for delayed update and long post again.
So, what was going on? As I already mentioned, I went with another UofC exchange students to Waterton National Park for a weekend. It was great!!! We were nine together and rented two cars for the trip.
Team was purely European - Swedish-German-Polish-French-Austrian-Czech.
We left quite late and went shopping first. The trip to park itself was lot of fun. Just when we passed the park entrance we've seen a lot of cars parked along the road. We stopped as well and what a luck! We saw three grizzly bears! Now I can leave Canada with a clear conscience. It's a pity that I was unable to capture some good photo (it was already too dark).


The town of Waterton was nice. Deer just hanging out on the streets... They are really proud of bears. Even the motel we stayed had all the linens bear styled (see the picture) . Ladies made a great dinner and boys (me & company:-)) took care of the dishes.
Although we planned to leave for a hike early in the morning (10 am) we were kind of slowed down after demanding night. We decided for hike along Upper Waterton Lake and return trip by boat. The only problem was that our final destination was 7 km behind the Canada - U.S. border. But we were assured at the visitor center that it's gonna be no problem. We bought a ticket for the boat trip and finally left shortly before 12.The weather was amazing - sunny and 28°C (86°F). That was another great luck because they have some years 3 feet of snow at the end of August.
The hike was a little boring - we walked about 15 km and most of that was through the woods. But we had really nice view couple times, had a lunch at bay and saw some waterfalls as well.
Having about 8km behind, we got to Canada - USA border. How easy was it to cross. Just two border stones and about 10 metres of cut down woods. The park is on the territory of the U.S. called Glacier NP [W]. At the end we almost passed the ranger station and went to dock wait for our boat.
I saw the ranger riding pretty old school red ladies bike. He asked me where and from where are we going and when I explained him the situation he said that he needs to check our IDs because we have entered the US. It was really funny story. No one had passport, somebody had just driving license and somebody didn't have anything at all. I gave him Czech driving license and he asked me about where do I stay and what is my date of birth. He had some jokes about some violations and then said something like "I'm withdrawing you from the USA". The only consequence for us was that we had to get on the boat and ship back to Canada which we planned anyway. Altghough the name of the ranger station was Goat Haunt we unfortunately haven't seen any mountain goat (MG is even official symbol of Glacier).
Another state conquered - I've been to Montana :-).


Boat trip was good relief and took about 50 minutes. We went out for a dinner later in the evening.

We were more disciplined on Sunday and left almost on time after rich ham & eggs breakfast.
The plan was to go by car to Cameron Lake and then hike to Wall Lake. Round trip was this time only about 13 km including visit of Forum Falls which were out of the way. I wish we didn't go there! I've slipped when crossing a creek and had to walk another 10 km in completely wet shoes.
It was great to watch snow remains when we got to Wall Lake.
We rode through buffalo paddock on the way back to watch some buffalos. Bad but funny ending of the trip was my order at some restaurant. I ordered (after consulting with the others but not with the server) ham steak in believe that I will get steak with slice of ham over it. To my great surprise and to terrific fun of the others the meal was something different. They brought me huge piece of roasted ham (cca 6 cm thick!). Grrrr! I swear that I've never eaten that much ham since I was born :-). Especially not along with pineapple. I can't still believe that something like that can be included in regular menu and someone can order it intentionally.



Sport
Another news is that I've finally arranged my membership at UofC Health & Recreation Centre. Annual all access membership is $565 and I got it for free. Sweet! I went to play squash first time yesterday and put all efforts in it. My ass pains still now:-). I definitely need more exercise. I was thinking that it would be nice to go swimming every morning because Aquatic Centre is just about 150m from my residence but I'm obviously too lazy to do that. I've became a member of Ski Club this week as well. The fact that they only needed to know how good skier and what bar persona I am says a lot. The club is well known for huge parties. One of the best benefits they tried to attract new members to was the fact that they managed to get permission for drinking booze on the bus to the mountains:-).

Loonie hits par
School went smooth this week. I've became part of another team for some project and made an agreement on topic with other team. Have to start working on assignments already.
Today was a big day in Canadian history. Canadian dollar (Loonie) hit par with the U.S. dollar today. It's something that hasn't happened since November 25, 1976. And we've been watching FX market trading on my Finance course real time online.

Traditional conclusion: Yay! I'm going to Banff National Park [W] tomorrow. The only problem is the weather. Today was snowing (yes, it really was) in the morning nice during the day and raining in the evening. But I hope it's gonna be fine.... The bad thing is that I will miss Ski Club Icebraker party (free eats & drinks :-)) because of the trip .

----------------
Now playing: (Cesky rozhlas 1 - Radiozurnal)
via FoxyTunes

Friday, September 14, 2007

I'll Be Selling Your Rookie Cards on eBay

First week of the school is over. Foregone week was (despite the classes) again very "socially exhausting" one. The weather was great so the campus was full of students just laying about on the grass.
First impressions of the school are quite positive. The building itself looks very nice. First I got in I felt like I entered some stock exchange. There are TVs and Reuters info panel broadcasting latest news and figures from the markets. Although I had some problems selecting desired courses I hope I'm finally set up. Still another week remaining to adjust my schedule.
I have another in-class story. Approach of one of the lecturers was really nice surprise. Not only she handed out name tags but she said that on the next lesson she is going to take a picture of all of us. And she did. She took a photo of groups of three and she said that she is going to crop faces out and print out cards with faces and names to be able to learn all names quickly. And she said that she already knows what is she going to make her living with once she retires. Because we will all become famous, she is going to sell our rookie cards on eBay. Nice:-). Course itself is going to be loads of work to do but it's always better to work in friendly atmosphere.
And yay! I'm gonna travel to Waterton National Park [W] in two hours! I've just made late lodging reservation so nothing stands in the way anymore. The weather forecast is great. We're renting a car and will go there for a weekend. I'm sooo looking forward because I've spent last 2 weeks almost entirely on the campus.