Pardon, že jsem o sobě nedal vědět celý týden, ale bylo toho na mě nějak moc. Bude to asi trochu delší výpot, tak přeju pevné nervy, pokud se do toho pustíte. Zkusím to aspoň trochu strukturovat.
Arrival
Jak už jsem psal, hned po příjezdu mě vyzvedl můj buddy Adam a odvezl mě na koleje.
Buddy je dobrovolník, na kterého dostanete kontakt (pokud máte zájem) a ten Vás pak má vyzvednout na letišti, pomoct se zařizováním a ukázat trochu školu atd.
Můj přechází z jiné školy a poté, co mi napsal „This is my first year at UofC so we can get lost together:-)”, sem se trochu obával, ale nakonec se z něho vyklubal fajn chlap, který se vyzná.
Move-In Day
Tak se oficiálně říká dni, kdy se všichni stěhují na koleje. Musím říct, že jsem si se svými dvěma zavazadly připadal celkem trapně. Na kolejích totiž krom nábytku a zařízené kuchyně (myslím tím např. mikrovlnku, sporák, lednici – ne nádobí) není zhola nic, takže si musíte přivézt komplet všechno – včetně peřin a maličkostí jako lampička, telefon či závěs do sprchy.
Takže místní vezmou truck (čili pick up, ale velký jako kráva), nabuší do něj co se vejde (např. pořádná plasma TV s Playstationem) a jede se.
Nutno zmínit, že vše je výborně zorganizováno. Všude navigační cedule, po campusu se motají uniformovaní dobrovolníci s Ask me buttonem a na všechno je dostatek lidí, takže fronty nehrozí. Celé to předchází vydatná informační kampaň v podobě různých příruček a letáků doručených až k Vám do schránky.
Mají dokonce speciální pomahače na to, aby Vám pomohli se stěhováním krámů z auta do pokoje, takže všechno jde jako po másle.
Hned při check-inu jsem dostal mimo klíčů další info sadu s návody na všechno. Na pokoji na mě čekal další dárkový balíček s letáčky a pi*ovinkama jako šňůrka na klíče, flaška na pití, post-it papírky, vzkazová tabulka na dveře, něco na psaní, různé samolepky…
Residence
Moc příjemné překvapení. Už před vstupem do pokoje mě na dveřích zaujala pracně vyvedená cedulka s mým jménem. Žádal jsem o apartmán pro 4 lidi (maximum), aby byla možnost aspoň trochu komunikovat. Apartmán je jakoby rozdělen na dvě poloviny a spojen společnou kuchyní s obývákem. Má dvě koupelny i dvoje vstupní dveře. Každý má samozřejmě svůj vlastní pokoj.
Byl jsem upozorněn, že prváci mají až tak strašné ubytování, že jsou dokonce tři na jednu sprchu. Měl jsem na jazyku, že na koleji, kde bydlím, je to osm, na nejluxusnějších kolejích, které naše škola má, pět a někde jsou dokonce společné na patře.
V pokoji je místa dostatek a má dokonce svou vlastní šatnu. Spolubydlící jsou z Austrálie a Dánska, čtvrtý, která se ještě neukázal, je Kanaďan. Myslím, že spolubydlení bude naprosto v pohodě.
Get involved!
Co mě mile překvapilo, je fakt, že se tady zatím pořád něco děje. Pro cizince, který nikoho nezná je to výborná příležitost jak poznat nové lidi. Je tady spousta různých organizací, co něco připravují a všichni se snaží, abyste se zúčastnili právě jejich akcí.
Už na pokoji na mě na stole čekal program Residence Orienation Week – na každý den minimálně 2 různé akce.
Hned v pondělí byla RSA BBQ (Residence Student Association barbecue). Milé bylo, že nás lidi z RSA došli i osobně pozvat a poté i vyzvednout – takže bylo hned s kým začít konverzovat. BBQ spočívala v davu lidí proplétajících se, seznamujících se a požírajících hamburgery zdarma. Účelem bylo, aby se blíž poznali lidi, co spolu bydlí na jednotlivých kolejích. Hrály se dokonce různé ice-breakingové hry. Docela jsem hleděl, co lidi dokáží dělat, aniž by si dali nějakou tu tekutou podporu. My (spolubydlící a pár dalších lidí, co jsme posbírali) jsme šli lámat ledy radši do místního baru (i restaurace a music club) – The Den (jediné místo na celém campusu, kde se dá koupit pivo). Ještě o něm uslyšíte. Jinak pivo tragické, to bude bolet. Nejen že je 5x dražší než u nás, ale ačkoliv je točené, chutná jak ty chc*nky z plechovky. Pivo Vám donesou natočene asi půl centimetru pod okraj a úplně bez pěny.
Tuesday – settling down, shopping, movie
Mimo jiné jsem se stavil v CISSA (Centre for International Students and Study Abroad), což je místní organizace, která se stará o to, aby internationals zapadli a taky pomáhá místním vycestovat. Je fajn, že tam mají věci od studentů z minulého semestru, takže se tam dají pobrat věci jako polštář, nádobí, příbory atd.
Náš CA (Community Advisor – člověk mající na starosti hladký průběh soužití na koleji:-) hodil do obchoďáku, takže jsme všichni udělali celkem velký nákup. Dokoupilo se, co se nesehnalo v CISSA – peřiny, rychlovarka, nějaké kuchtící nářadí, lampička atd. Plus nějaké to jídlo – prozatím testuju různé microwavable žrádla, protože moc nebyl čas zkoumat ceny a co se tady vlastně dá konzumovat.
Večer RSA pořádala outdoor movie – promítalo se Blades of Glory. Opravdu šílená hovadina, ale na odreagování vřele doporučuju.
Wednesday – International Student Orientation
Od rána od devíti probíhal International Student Orientation (pořádaný lidmi z CISSA), kde se dalo pochytit spousta zajímavých informací. Celé to probíhalo ve velmi příjemné atmosféře formou workshopu, sedělo se u kulatých stolů asi po 8 lidech. Dostali jsme taky $10 voucher na oběd v místním dining centre a byl ještě nějaký coffee break s kafíčkem a cookies.
Oficiální zakončení byla asi hodinová guided tour po campusu. Asi nejvíc mě z toho mála, co jsme stačili projít, zatím zaujal Kinesiology complex. Jsou tady opravdu ale opravdu úžasné možnosti sportovat. Např. v Olympic Oval, což je obrovský zimák s rychlobruslařskou dráhou a hokejovým a tréningovým hřištěm uprostřed, už vesele trénovali hokejisti a bruslilo se. Energií se tady asi moc nešetří.
Konec túry nemohl směřovat nikam jinam než do Den. Neoficiálně tedy orientation pokračoval ještě pár hodin.
K Den snad jen dvě věci. Asi bude trošku trvat zorientovat se v cenách, protože jsou každý den jiné, každý den je nějaký special discount a ještě navíc happy hours. Při placení stolu je pak velice vtipné vymýšlet kdo kolik čeho měl během happy hours a po.
Zrovna středa je vyhlášená tím že je Wing night – jedno kuřecí křídlo (na několik způsobů – barbecue, honey, garlic…) za 25 centů. Za akorát množství Kanaďani považují 20!? křídel.
Thursday – Nothing Special
Nic významného, co by stálo za řeč. Nějaké běhání, vyřizování… Aspoň jsem se konečně dostal taky ke studijním záležitostem. Mimo jiné jsem při placení poplatků ve studijním systému narazil na docela zajímavo věc. V položce Country v mé adrese bylo uvedeno Czechoslovakia - říkal jsem si, že to bude asi problém a že to budu muset řešit, protože by to asi neprošlo jako billing address pro platbu, ale naštěstí to šlo jednoduše změnit - Czech Republic byla v nabídce jako další země. Jako by to tedy byly dvě odlišné země. Smutné.
Friday – Rock concert, karaoke (just watching!)
Byl oficiální Kick Off semestru. Moc pěkné, jakou akci škola dokáže zařídit. Škola pozvala v Kanadě opravdu hodně populární kapelu – Sam Roberts Band (několikanásobný výherce Juno Award [W], což je něco jako místní grammy) a koncert probíhal v jedné z koncertních hal přímo na kampusu (kvůli hrozícímu dešti). Přijdete do řady, dostanete speciální Kick Off tričko, nafukovací Spirit Sticks na plácání, nějaký ten hamburger a jde se pařit – samozřejmě je to “dry event“, takže při tom popijíte colu.
Způsobem jak přilákat co nejvíce lidí bylo mimo dobrou kapelu losování o velmi hodnotnou cenu. Jakou? Free tuition - školné na celý semestr zdarma.
Na úvod proběhlo slosování, promluvil sám prezident univerzity, zahrála předkapela a pak samotný Sammy! (jak znělo z úst některých ještě trochu pubertálních slečen).
Koncert byl výborný – jak kapela, tak po technické stránce 1*. Lidi sem tam putovali nad hlavami, sem tam všichni rozsvítili mobily a zapalovače. No já pořád jenom přemýšlel, jak je možné, že si tak skvěle dokážou užít koncert na sodovce. U nás bychom se už dávno brodili po pás v kelímcích a vycintaném pivu. Btw. koncert byl už ve 4 odpoledne.
RSA pořádala poté ještě dvě akce. Bruslení na Olympic Oval jsem prozatím vynechal.
Řekl jsem si, že dobrá příležitost jak zase trochu blíž poznat místní náturu je zajít na Ultimate 80’s karaoke party. Domluvil jsem se s jediným dalším Čechem - Vaškem, co tady tento semestr studuje a zašli jsme tam. Zmohli jsme se pouze na čumendu. Co tam ti lidi za střízliva prováděli už mi hlava opravdu nebrala. Nevím, jestli je taková většina nebo Karaoke vyhledávají jen Ti největší exhibicionisti, ale co jsem viděl bylo fakt silné kafe. Poté na našem apartmánu probíhala do pozdních (nebo brzkých hodin) párty. Přikládám odkaz na Vaškovy fotky z karaoke.
Saturday – Football Game, Party
Druhou oficiální součástí Kick Off byla hra našich Dinos (tak se jmenují všechny teamy reprezentující naši univerzitu) proti Saskatchewan Huskies - Kanadský fotbal [W] (má jiné pravidla než americký). Hra začínala asi v jednu hodinu, ale my jsme měli kick off v podobě masivní akce už v 9:30. Mimo jiné se hrál beer pong [W] a odhadem se u nás protočilo tak 20 lidí. Takže jsme na zápas přišli opravdu náležitě připraveni.
Musím přiznat, že nás šlo hodně a při zápase se dělalo cokoli jiného než sledovala hra, takže jsem ten fotbal zatím naprosto nepochopil. Sice se hraje 12 na 12, ale (asi) často se střídá, takže se po hřišti chaoticky pohybuje asi 60 hráčů, několik rozhodčích a spousta support staffu. 
Budu si tu hru muset nechat vysvětlit nebo přečíst pravidla. Dinos prohráli 27-13, ačkoliv vedli po první čtvrtině 13:0. To bylo celkem smutné, protože na straně domácích fandilo 3000 diváků a na protější tribuně seděli 4 lidi.
Večer jsem si byl ještě s místníma zaházet tím divným šišatým balónem :-).
Sunday – Downtown Calgary, Shopping
Dnes sem se konečně dostal do downtownu. Můj buddy Adam mě vyzvedl kolem oběda a jelo se. Zašli jsme na kafe a pak jsem dostal asi 2 hodinovou zasvěcenou guided tour po městě. Calgary je docela pěkné město – alespoň dnes bylo hezky, takže to jen ptrhávalo atmosféru. Hodně výškových budov – včetně „paneláků” (hezké apartmánové budovy). Všude hezky čisto.
Exkurzi do místního slamu mám slíbenou na jindy, takže zatím jsem viděl jen to příjemné.
Akorát v noci prý to tak nežije, jako v jiných velkoměstech. Ne že by nebyly bary, kluby atd., ale je to všechno tak nějak hodně roztahané, takže tam není pořádné centrum, kde by byly večer ulice plné lidí. No uvidíme. Mimochodem Calgary je průměrně ve výšce 1000 metrů nad mořem – jeden z důvodů, proč tady počasí bude v zimě asi pěkná mrcha.
Pak jsem jel udělat další pořádný nákup. Mimo pár blbostí jako telefon či detergent na praní tentokrát výhradně jídlo - snad to aspoň nějaký ten týden vydrží.
Na závěr
Uff 10 393 znaků. Slibuju, že už žádný tak dlouhý příspěvek nebude. Stejně nepředpokládám, že by to snad někdo četl celé, ale chtěl jsem Vám zprostředkovat své první dojmy. Samozřejmě moc líný na to, abych psal anglicky:-). Tak co vy na to?
----------------
Now playing: CJSW - The Many Fables of Joe Hanna (CJSW)
via FoxyTunes
Stealnotes:
1) Karaoke photo by Václav Skřivánek
Arrival
Jak už jsem psal, hned po příjezdu mě vyzvedl můj buddy Adam a odvezl mě na koleje.
Buddy je dobrovolník, na kterého dostanete kontakt (pokud máte zájem) a ten Vás pak má vyzvednout na letišti, pomoct se zařizováním a ukázat trochu školu atd.
Můj přechází z jiné školy a poté, co mi napsal „This is my first year at UofC so we can get lost together:-)”, sem se trochu obával, ale nakonec se z něho vyklubal fajn chlap, který se vyzná.
Move-In Day
Tak se oficiálně říká dni, kdy se všichni stěhují na koleje. Musím říct, že jsem si se svými dvěma zavazadly připadal celkem trapně. Na kolejích totiž krom nábytku a zařízené kuchyně (myslím tím např. mikrovlnku, sporák, lednici – ne nádobí) není zhola nic, takže si musíte přivézt komplet všechno – včetně peřin a maličkostí jako lampička, telefon či závěs do sprchy.Takže místní vezmou truck (čili pick up, ale velký jako kráva), nabuší do něj co se vejde (např. pořádná plasma TV s Playstationem) a jede se.
Nutno zmínit, že vše je výborně zorganizováno. Všude navigační cedule, po campusu se motají uniformovaní dobrovolníci s Ask me buttonem a na všechno je dostatek lidí, takže fronty nehrozí. Celé to předchází vydatná informační kampaň v podobě různých příruček a letáků doručených až k Vám do schránky.
Mají dokonce speciální pomahače na to, aby Vám pomohli se stěhováním krámů z auta do pokoje, takže všechno jde jako po másle.
Hned při check-inu jsem dostal mimo klíčů další info sadu s návody na všechno. Na pokoji na mě čekal další dárkový balíček s letáčky a pi*ovinkama jako šňůrka na klíče, flaška na pití, post-it papírky, vzkazová tabulka na dveře, něco na psaní, různé samolepky…
Residence
Moc příjemné překvapení. Už před vstupem do pokoje mě na dveřích zaujala pracně vyvedená cedulka s mým jménem. Žádal jsem o apartmán pro 4 lidi (maximum), aby byla možnost aspoň trochu komunikovat. Apartmán je jakoby rozdělen na dvě poloviny a spojen společnou kuchyní s obývákem. Má dvě koupelny i dvoje vstupní dveře. Každý má samozřejmě svůj vlastní pokoj.Byl jsem upozorněn, že prváci mají až tak strašné ubytování, že jsou dokonce tři na jednu sprchu. Měl jsem na jazyku, že na koleji, kde bydlím, je to osm, na nejluxusnějších kolejích, které naše škola má, pět a někde jsou dokonce společné na patře.
Get involved!
Co mě mile překvapilo, je fakt, že se tady zatím pořád něco děje. Pro cizince, který nikoho nezná je to výborná příležitost jak poznat nové lidi. Je tady spousta různých organizací, co něco připravují a všichni se snaží, abyste se zúčastnili právě jejich akcí.
Už na pokoji na mě na stole čekal program Residence Orienation Week – na každý den minimálně 2 různé akce.
Hned v pondělí byla RSA BBQ (Residence Student Association barbecue). Milé bylo, že nás lidi z RSA došli i osobně pozvat a poté i vyzvednout – takže bylo hned s kým začít konverzovat. BBQ spočívala v davu lidí proplétajících se, seznamujících se a požírajících hamburgery zdarma. Účelem bylo, aby se blíž poznali lidi, co spolu bydlí na jednotlivých kolejích. Hrály se dokonce různé ice-breakingové hry. Docela jsem hleděl, co lidi dokáží dělat, aniž by si dali nějakou tu tekutou podporu. My (spolubydlící a pár dalších lidí, co jsme posbírali) jsme šli lámat ledy radši do místního baru (i restaurace a music club) – The Den (jediné místo na celém campusu, kde se dá koupit pivo). Ještě o něm uslyšíte. Jinak pivo tragické, to bude bolet. Nejen že je 5x dražší než u nás, ale ačkoliv je točené, chutná jak ty chc*nky z plechovky. Pivo Vám donesou natočene asi půl centimetru pod okraj a úplně bez pěny.
Tuesday – settling down, shopping, movie
Mimo jiné jsem se stavil v CISSA (Centre for International Students and Study Abroad), což je místní organizace, která se stará o to, aby internationals zapadli a taky pomáhá místním vycestovat. Je fajn, že tam mají věci od studentů z minulého semestru, takže se tam dají pobrat věci jako polštář, nádobí, příbory atd.
Náš CA (Community Advisor – člověk mající na starosti hladký průběh soužití na koleji:-) hodil do obchoďáku, takže jsme všichni udělali celkem velký nákup. Dokoupilo se, co se nesehnalo v CISSA – peřiny, rychlovarka, nějaké kuchtící nářadí, lampička atd. Plus nějaké to jídlo – prozatím testuju různé microwavable žrádla, protože moc nebyl čas zkoumat ceny a co se tady vlastně dá konzumovat.
Večer RSA pořádala outdoor movie – promítalo se Blades of Glory. Opravdu šílená hovadina, ale na odreagování vřele doporučuju.
Wednesday – International Student Orientation
Od rána od devíti probíhal International Student Orientation (pořádaný lidmi z CISSA), kde se dalo pochytit spousta zajímavých informací. Celé to probíhalo ve velmi příjemné atmosféře formou workshopu, sedělo se u kulatých stolů asi po 8 lidech. Dostali jsme taky $10 voucher na oběd v místním dining centre a byl ještě nějaký coffee break s kafíčkem a cookies.Oficiální zakončení byla asi hodinová guided tour po campusu. Asi nejvíc mě z toho mála, co jsme stačili projít, zatím zaujal Kinesiology complex. Jsou tady opravdu ale opravdu úžasné možnosti sportovat. Např. v Olympic Oval, což je obrovský zimák s rychlobruslařskou dráhou a hokejovým a tréningovým hřištěm uprostřed, už vesele trénovali hokejisti a bruslilo se. Energií se tady asi moc nešetří.
Konec túry nemohl směřovat nikam jinam než do Den. Neoficiálně tedy orientation pokračoval ještě pár hodin.
K Den snad jen dvě věci. Asi bude trošku trvat zorientovat se v cenách, protože jsou každý den jiné, každý den je nějaký special discount a ještě navíc happy hours. Při placení stolu je pak velice vtipné vymýšlet kdo kolik čeho měl během happy hours a po.
Zrovna středa je vyhlášená tím že je Wing night – jedno kuřecí křídlo (na několik způsobů – barbecue, honey, garlic…) za 25 centů. Za akorát množství Kanaďani považují 20!? křídel.
Thursday – Nothing Special
Nic významného, co by stálo za řeč. Nějaké běhání, vyřizování… Aspoň jsem se konečně dostal taky ke studijním záležitostem. Mimo jiné jsem při placení poplatků ve studijním systému narazil na docela zajímavo věc. V položce Country v mé adrese bylo uvedeno Czechoslovakia - říkal jsem si, že to bude asi problém a že to budu muset řešit, protože by to asi neprošlo jako billing address pro platbu, ale naštěstí to šlo jednoduše změnit - Czech Republic byla v nabídce jako další země. Jako by to tedy byly dvě odlišné země. Smutné.
Friday – Rock concert, karaoke (just watching!)
Byl oficiální Kick Off semestru. Moc pěkné, jakou akci škola dokáže zařídit. Škola pozvala v Kanadě opravdu hodně populární kapelu – Sam Roberts Band (několikanásobný výherce Juno Award [W], což je něco jako místní grammy) a koncert probíhal v jedné z koncertních hal přímo na kampusu (kvůli hrozícímu dešti). Přijdete do řady, dostanete speciální Kick Off tričko, nafukovací Spirit Sticks na plácání, nějaký ten hamburger a jde se pařit – samozřejmě je to “dry event“, takže při tom popijíte colu.Způsobem jak přilákat co nejvíce lidí bylo mimo dobrou kapelu losování o velmi hodnotnou cenu. Jakou? Free tuition - školné na celý semestr zdarma.
Na úvod proběhlo slosování, promluvil sám prezident univerzity, zahrála předkapela a pak samotný Sammy! (jak znělo z úst některých ještě trochu pubertálních slečen).
Koncert byl výborný – jak kapela, tak po technické stránce 1*. Lidi sem tam putovali nad hlavami, sem tam všichni rozsvítili mobily a zapalovače. No já pořád jenom přemýšlel, jak je možné, že si tak skvěle dokážou užít koncert na sodovce. U nás bychom se už dávno brodili po pás v kelímcích a vycintaném pivu. Btw. koncert byl už ve 4 odpoledne.RSA pořádala poté ještě dvě akce. Bruslení na Olympic Oval jsem prozatím vynechal.
Řekl jsem si, že dobrá příležitost jak zase trochu blíž poznat místní náturu je zajít na Ultimate 80’s karaoke party. Domluvil jsem se s jediným dalším Čechem - Vaškem, co tady tento semestr studuje a zašli jsme tam. Zmohli jsme se pouze na čumendu. Co tam ti lidi za střízliva prováděli už mi hlava opravdu nebrala. Nevím, jestli je taková většina nebo Karaoke vyhledávají jen Ti největší exhibicionisti, ale co jsem viděl bylo fakt silné kafe. Poté na našem apartmánu probíhala do pozdních (nebo brzkých hodin) párty. Přikládám odkaz na Vaškovy fotky z karaoke.Saturday – Football Game, Party
Druhou oficiální součástí Kick Off byla hra našich Dinos (tak se jmenují všechny teamy reprezentující naši univerzitu) proti Saskatchewan Huskies - Kanadský fotbal [W] (má jiné pravidla než americký). Hra začínala asi v jednu hodinu, ale my jsme měli kick off v podobě masivní akce už v 9:30. Mimo jiné se hrál beer pong [W] a odhadem se u nás protočilo tak 20 lidí. Takže jsme na zápas přišli opravdu náležitě připraveni.
Musím přiznat, že nás šlo hodně a při zápase se dělalo cokoli jiného než sledovala hra, takže jsem ten fotbal zatím naprosto nepochopil. Sice se hraje 12 na 12, ale (asi) často se střídá, takže se po hřišti chaoticky pohybuje asi 60 hráčů, několik rozhodčích a spousta support staffu. 
Budu si tu hru muset nechat vysvětlit nebo přečíst pravidla. Dinos prohráli 27-13, ačkoliv vedli po první čtvrtině 13:0. To bylo celkem smutné, protože na straně domácích fandilo 3000 diváků a na protější tribuně seděli 4 lidi.Večer jsem si byl ještě s místníma zaházet tím divným šišatým balónem :-).
Sunday – Downtown Calgary, Shopping
Dnes sem se konečně dostal do downtownu. Můj buddy Adam mě vyzvedl kolem oběda a jelo se. Zašli jsme na kafe a pak jsem dostal asi 2 hodinovou zasvěcenou guided tour po městě. Calgary je docela pěkné město – alespoň dnes bylo hezky, takže to jen ptrhávalo atmosféru. Hodně výškových budov – včetně „paneláků” (hezké apartmánové budovy). Všude hezky čisto.Exkurzi do místního slamu mám slíbenou na jindy, takže zatím jsem viděl jen to příjemné.
Akorát v noci prý to tak nežije, jako v jiných velkoměstech. Ne že by nebyly bary, kluby atd., ale je to všechno tak nějak hodně roztahané, takže tam není pořádné centrum, kde by byly večer ulice plné lidí. No uvidíme. Mimochodem Calgary je průměrně ve výšce 1000 metrů nad mořem – jeden z důvodů, proč tady počasí bude v zimě asi pěkná mrcha.
Pak jsem jel udělat další pořádný nákup. Mimo pár blbostí jako telefon či detergent na praní tentokrát výhradně jídlo - snad to aspoň nějaký ten týden vydrží.Na závěr
Uff 10 393 znaků. Slibuju, že už žádný tak dlouhý příspěvek nebude. Stejně nepředpokládám, že by to snad někdo četl celé, ale chtěl jsem Vám zprostředkovat své první dojmy. Samozřejmě moc líný na to, abych psal anglicky:-). Tak co vy na to?
----------------
Now playing: CJSW - The Many Fables of Joe Hanna (CJSW)
via FoxyTunes
Stealnotes:
1) Karaoke photo by Václav Skřivánek
2 comments:
Ahoj Vlasto! Ja sem to teda precetla cele a se zajmem! No estli to tak pujde dal, toz sa nam nevratis, coz? Mej sa! pa Tana
Ahoj Tani, neboj! Vratim, a rad. Ne ze by tady bylo spatne, ale porad plati stare dobre - vsude dobre dome nejlip. Pivo tady stoji za prd a jeste navic nejaky ten Loonie, takze minimalne jeden obrovsky duvod proc se vratit domu... Mej se!
Post a Comment